Dnešní doba je doba hledání úspor energií. Za tímto účelem se tak vymýšlí celá řada způsobů jak odhalit neefektivní využívání energií a jejich žrouty.  Z pohledu celého domu jsou nejkritičtějším místem jeho obvodové zdi. K odhalení, kolik energie zbytečně uteče obvodovou zdí domu, se používá několik metod. Jednou z nich, kterou vám v dnešním článku představíme je termografie.

Tato metoda se používá nejen k vyhledávání tepelných ztrát, ale je vhodná také k identifikaci poruch ve stavebních konstrukcích a pláštích budovy. Což spolu samozřejmě souvisí. Jestliže bude narušena obálka budovy, bude z ní touto poruchou unikat teplo.

Jak probíhá měření?

Měření se provádí speciální kamerou, kterou se snímá budova. Výstupem z tohoto měření je tzv. termogram. Nejedná se o nic jiného, než o barevný obrázek, který znázorňuje teplotní rozložení na povrchu stavby. Tento termogram pak slouží jako podklad pro vyhodnocení teplotních nepravidelností, které jsou způsobeny buď konstrukční vadou, případně špatnou izolací. Jinak řečeno, na termogramu uvidíte místa, kudy vám z domu uniká energie a na ty se pak můžete zaměřit. Toto měření je vhodné provést před začátkem rekonstrukce domu, ale i po rekonstrukci samotné.

Pomocí termografie navíc zjistíte i místa s pravděpodobným výskytem plísní. Ty se totiž vyskytují v místech s nedostatečným tepelným odporem a lokalizujete místa s nadměrnou vlhkostí v konstrukční skladbě budov.

Provádění termografického měření je upraveno několika normami, až se legislativní řešení termografie může zdát mírně nepřehledné. Nejdůležitější jsou však následující dvě normy: ČSN 730540-2 a ČSN EN 13187.

J. H.