Energetické štítkování budov není záležitostí pouze České republiky, ale týká se mnoha států Evropské unie a mnoha států západního světa. Štítkování budov není totiž jen zbytečnou snahou některých environmentalistů o znepříjemňování života běžným lidem, ale zejména snahou o co nejefektivnější využívání fosilních zdrojů a hospodárné zacházení s energií.

Pojďme se tedy podívat, jak je na tom energetická certifikace domu u našich nejbližších sousedů, kterými jsou Slováci.

Na Slovensku platí zákon o energetickém certifikování budov od roku 2005 a je velmi podobný tomu, který platí i u nás. Existují tu však nějaké rozdíly. Tím hlavním je množství odborně způsobilých osob, které se na certifikaci podílejí. Pro získání energetického certifikátu na Slovensku je totiž zapotřebí přizvat až 4 odborně způsobilé osoby. Ke každému konkrétnímu případu se totiž zvlášť musí vyjádřit odborník na ústřední topení a přípravu a ohřev teplé vody dále odborník na tepelenou ochranu budov, odborník na větrání a chlazení a odborník na osvětlení. Na základě vyjádření všech čtyř výše zmíněných se vytvoří hodnocení a dům dostane certifikát, který se zaregistruje národním registru.

Bytové domy jsou na Slovensku hodnoceny pouze z pohledu vytápění a přípravy teplé vody. Tímto se tvorba průkazu značně urychlí a zejména zlevní. Domy postavené před rokem 1947 se pak hodnotit nemusí vůbec.

Pro všechny budovy se používá jeden typ PENB, který ovšem pro bytové a rodinné domy obsahuje pouze hodnocení energetické náročnosti budovy na vytápění a přípravy teplé vody, čímž se zpracování průkazu stává pro tento typ budov levnější a rychlejší. Pro budovy postavené před rokem 1947 se např. PENB nezpracovávají vůbec.

Slovenský zákon navíc umožňuje provádět certifikaci třemi možnými způsoby:

  • Projektové energetické hodnocení – určení potřeby energie v budově výpočtem podle projektové dokumentace a projektovaných ukazatelů.
  • Normalizované energetické hodnocení – určení potřeby energie v budově výpočtem s použitím normalizovaných vstupních údajů (klimatické podmínky, vnitřní prostředí, způsob užívání, skutečný stav stavebních konstrukcí a údaje o technickém zařízení budovy).
  • Provozní energetické hodnocení – určení potřeby energie s použitím naměřené skutečné spotřeby energie v budově.

 

J. H.