Možná vás při pohledu na energetický štítek budov rovněž napadlo, jestli se z něj dá poznat skutečná spotřeba energie. Částečně jistě. Problémem energetických štítků však je, že srovnávají nesrovnatelné.

Představme si dvě budovy, z niž jedna je energeticky úsporná, druhá nikoli. Energeticky úsporná budova samozřejmě bude mít nižší spotřebu energie, než budova neúsporná. Ovšem pouze pokud budou obě budovy spotřebovávat stejný druh energie. Jestliže však budeme porovnávat nemovitosti, které spotřebovávají různé druhy energií, pak nastane problém. Například rodinný dům vytápěný plynem a rodinný dům vytápěný elektřinou. Oba dva domy mohou dostat stejné energetické hodnocení. Tedy z energetického štítku poznáte, že oba domy patří například do kategorie B. Ovšem již nepoznáte reálné náklady, které se budou lišit podle aktuální ceny plynu a elektřiny.

Dalším problémem je, že výsledné kritérium spotřeby energie na m2 sčítá energie s různou cenou – teplo na vytápění bývá levnější než elektřina pro osvětlení či pohon čerpadel a ventilátorů. Abyste zjistili, kolik kWh elektřiny, m3 plynu nebo metráků uhlí dům spotřebuje, musíte zapátrat hlouběji v celém několikastránkovém protokolu k průkazu.

Pamatujete na to tedy při koupi nového domu. Doporučuji k energetickému štítku si vyžádat i faktury za energie. Budete tak mít opravdový přehled o nákladech na energie v daném domě. Jinak by se vám mohlo stát, že si sice koupíte dům, který bude dle štítku úsporný, ale zaplatíte mnohem více, než vás soused, který má horší energetickou známku.

J. H.